Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


ALBUM VŠECHNO NEBO NIC!?

Katapult po třiceti letech

 

Kdybych měl sepsat historii skupiny Katapult, asi by tloušťce toho análu záviděl i děkan Kosmas. Začalo to v Plzni před více než třiceti lety - tehdy jako skupina Mahagon (O. Říha, J. Šindelář, V Krampol).
V roce 1974 "orgány státní moci" vydaly na Mahagon totální zákaz činnosti v západočeském kraji, a tak se kapela doslova ze zoufalství přemístila do Prahy, kde získala takzvané "přehrávky", tj. povolení ke hraní. 7. srpna 1975 vznikl Katapult, který funguje dodnes.
I přes všechny možné zákazy, příkazy, nařízení a direkce shora kapela vydržela, i přes různá možná zakázání a nejistoty při vydávání alb stále zkoušela, stále koncertovala a stále vydávala. Deskou, kterou právě recenzuji, načínají druhou desítku LPček.
Mezi dříve vydanými bych chtěl vzpomenout "Rock de luxe" (1986), "Taste of Freedom" (1990), "Chodníkový blues" (1995), případně "Konec srandy" (1999). Jasně že existuje mnoho živačů, best of, atp., ale tahle alba znám a považuji za výjimečná, ale je to jen můj názor, stran prodejnosti a singlových hitů jednotlivých nosičů.
Jedenáct skladeb a 47 minut mně ale přijde málo. Přijde mi to málo na album "Všechno nebo nic!?" s podtitulem 30 Years on Stage!!!. Pod většinou skladeb je podepsán Olda Říha (hudba, text, zpěv, foukací harmonika), kterého "pěvecky" doprovází Dědek, pilující současně i basu, a Tolju u bicích asi taky představovat nemusím.
K charakteru desky samotné. Dost příjemně mě překvapila píseň "Spím sám" z dílny L. F. Hagena, o jehož textařských dovednostech (Tři sestry, Šmoulové, Těžkej Pokondr atd.) nepochybuju ani v nejmenším. Tahle skladba se velice blíží "Aidě", ale posuďte sami. Při poslechu alba jsem se bavil ("Živýho mě nedostanou"), malinko dojímal ("Blues o výkladní skříni"), nadával na nedokonalý hlas a dokonalý text ("To mi tedy věř"), radoval se u ponurých tónů kytary ("Láska je ztracená hra") a pídil, kolik že to hostů slyším u legendární skladby "Až...2006!".
Nic závažného deska neřeší, nic objevného nepřináší, ale i tak je hezká a své posluchače si stoprocentně najde. Teď spíš ale řeším otázku, jestli já mám vůbec právo tohle psát, když mi na počátku éry Katapultu bylo minus šest let:-).
23.5.2005, Tano



ALBUM KONEC SRANDY


ČASOPIS SPARK

„JEDEM ! PO NÁS HRAJOU STATUS QUO!“HLÁSÍ OLDA NA PÓDIU. KDYŽ JSEM SI ALE PUSTIL TUHLE DESKU, NEVĚDĚL JSEM, JESTLI TO NEJSOU PARFITT S ROSSIM…A NÉ, ON JE TO OPRAVDU OLDA. HNED ÚVODNÍ POŘÁDNEJ BEAT JE TOTIŽ PŘESNĚ V TŘIAKORDOVÉM STYLU STATUSŮ. AŽ NEZAMĚNITELNÝ OLDŮV VOKÁL MĚ PŘESVĚDČIL O TOM, ŽE TO TIHLE DŮCHODCI JEŠTĚ NEZAPÍCHLI A ŽE JEŠTĚ STÁLE CHTĚJÍ I PO TŘIADVACETI LETECH EXISTENCE KATAPULTU /A TO NEPOČÍTÁM RŮZNÉ BLACK STARS A MAHAGONY/ MÍJET STOVKY HOTELŮ. ABY VYPADALI TROCHU MLADĚJI, VZALI SI DO PARTY ŠESTNÁCTILETÉHO MICHALA ŠINDELÁŘE, KTERÝ VYSTŘÍDAL PO OSMI LETECH HRANÍ ZŘEJMĚ JIŽ ZTROUCHNIVĚLÉHO MILANA BALCARA. JEDENÁCT KLASICKÝCH BIGBÍTOVÝCH FLÁKŮ NAVAZUJE NA PŘEDEŠLÉ ALBUM CHODNÍKOVÝ BLUES Z ROKU 1995. TROCHU NEOBVYKLE PŮSOBÍ INSTRUMENTÁLKA MOTOROVÁ MYŠ. VE VELMI DOBRÉM SVĚTLE SE V NÍ ALE PŘEDVEDL HLAVNĚ MICHAL. KLASICKÉ BLUESOVÉ SKLADBY PAK JSOU S TEBOU NEBO BEZ TEBE /TEXT ASI OD U2 – WITH OR WITHOUT ZOU/ , POSLEDNÍ OSMÁ A EXISTENČNÍ BLUES. PAK UŽ JE TO VE ZBYLÝCH SEDMI SKLADBÁCH JENOM ROKENROL. K MÍSTY AŽ PUBERTÁLNĚ LADĚNÝM TEXTŮM SE RADĚJI NEBUDU MOC VYJADŘOVAT. TY ODPOVÍDAJÍ TRADIČNÍMU STYLU KAPELY. PODÍLELI SE NA NICH KROMĚ OLDY MICHAL VUKOVIČ,ZDENĚK EDL A FANÁNEK. A PROTOŽE SI DESKU NATOČILI SAMI V OLDOVĚ STUDIU A NIKDO JIM DO TOHO MOC NEKECAL, MÁ NAHRÁVKA DOBRÝ, SKORO SYROVÝ ZVUK, TÉMĚŘ JAKO TA JEJICH PRVNÍ.
KAREL ĎÁSEK 4 / 6



ALBUM CHODNÍKOVÝ BLUES


ČASOPIS SPARK

NOVÉ ALBUM JE SNAD UŽ JEN PRO PAMĚTNÍKY A SBĚRATELE, DNEŠNÍ ROZMAZLENÉ TEENAGERY ŽEL NEOSLOVÍ. OBSAHUJE DŘÍVE NENAHRANÉ SKLADBY A STARÉ VĚCI V NOVÝCH HÁVECH. TRIO NAŠTĚSTÍ NEPODLEHLO MODNÍM TRENDŮM A ZŮSTALO VĚRNÉ SVÉ SVERÁZNÉ SMĚSI ZE TŘÍ ZÁKLADNÍCH PŘÍSAD – BLUES,HARD ROCK A TOHO ČEMU ŘÍKÁME R´N R. VŽDY MĚ FASCINOVALA JEDNODUCHOST A „OBYČEJNOST“, A TO I PO TEXTOVÉ STRÁNCE. NIKDY SI NA NIC NEHRÁLI , OD BOLŠEVÍKA DOSTÁVALI TVRDÉ ZÁKUSKY A PŘESTO ZA TĚCH DVACET LET/PŘEDEVŠÍM ZA PRVNÍ DEKÁDU/ VYKONALI KUS SLUŠNÉ PRÁCE. NESOUHLASÍM S POJMY „NORMALIZAČNÍ KAPELA“, „VLÁDOU POVOLENÁ HARDROCKOVÁ ZÁBAVOVKA PRO MLÁDEŽ“ AJ. NOVINKA NEPŘINÁŠÍ NIC PŘEVRATNÉHO , ALE NA DRUHÉ STRANĚ NEMŮŽE URAZIT ANI STARÉ ORTODOXNÍ HARDROCKERY. TŘETÍ SKLADBA „SNAD JE TI NĚČEHO LÍTO“ JE TROCHU DO DIRE STRAITS , ALE TO JE MOŽNÁ ZPŮSOBENO FENDERÁCKÝM ZVUKEM. HODNĚ ZDARU , AŤ VÁM TO VYDRŽÍ JAKO STOUNŮM – TŘETINU STOLETÍ
ZBYNĚK VAŠÍČEK 4 / 6



ČASOPIS BANG

KATAPULT JE PODOBNÝ PŘÍPAD JAKO BLACK SABBATH. HRAJE UŽ LÉTA, JEJICH ZÁSLUHY NA BIGBÍTU JSOU VŠEM NOTORICKY ZNÁME…..JEDNI JE STÁLE ZBOŽŇUJI, DRUZÍ SE JIM ŠKODOLIBĚ SMĚJÍ, ŽE PRODUKUJI STÁLE STEJNOU MUZIKU. ANO, HUDBA SKUPINY KATAPULT MÁ V SOBĚ JEDNY A TYTÉŽ POZNÁVACI ZNAKY. CHARAKTERISTICKÝ HUTNÝ BIGBITOVÝ TAH NEMŮŽE PŘESLECHNOUT ANI ABSOLUTNÍ IGNORANT. ZDE VŠAK ZAČÍNÁ JISTÁ POLEMIKA. ZKRÁTKA, NA HUDEBNÍ SCÉNĚ NAJDETE SKUPINY, KTERÉ JEDOU POŘÁD JEDNOU CESTOU, BEZ OHLEDU NA OKOLNÍ PŘEVRATY, ZMĚNY, REVOLUCE….VÝHODA? NEVÝHODA? KAŽDÁ MINCE MÁ DVĚ STRANY. OLDA ŘÍHA A SPOL. PROSTĚ „MUSÍ“ NECHAT KATAPULT KATAPULTEM. JEHO PŘÍZNIVCI ANI NIC JINÉHO NEČEKAJÍ, BA ANI NECHTĚJÍ NIC ČEKAT. SAMOZŘEJMĚ, Z DRUHÉ STRANY ZAZNÍVAJÍ HLASY O JISTÉ ZKOSTNATĚLOSTI. ZDE TEŽKO ROZSUZOVAT, NA ČÍ STRANĚ PRAVDA DLÍ. NOVÉ CÉDÉČKO JE PŘESNĚ O TOM, O ČEM MLUVÍ PŘEDEŠLÁ PASÁŽ. TEDY OBVYKLÁ BIGBITOVĚ ŘÍZLÁ/KATAPULTOVSKÁ/ MUZIKA, OBVYKLÉ TEXTY O ŽIVOTĚ /NEJLEPŠÍ JAKO VŽDY Z PÉRA ANARCHISTICKÉHO BUŘIČE F.GELLNERA/, OBVYKLÝ ŘÍHŮV NAPŮL RECITOVANÝ ZPĚV-NEZPĚV. TEČKA, KONEC! CHCETE-LI SI VŠAK ZAVZPOMÍNAT NA ARCHAICKÉ DŘEVNÍ ČASY BIGBITOVÉHO PRAVĚKU, DESKA VÁS USPOKOJÍ. VY CO ČEKÁTE SOUČASNÉ TRENDY, OBRAŤTE SVOU POZORNOST JINAM. KATAPULT PROSTĚ HRAJE JAKO ZAMLADA A BYLO BY PŘI NEJMENŠÍM TRAPNÉ, KDYBY NAJEDNOU OBRÁTIL KOROUHVIČKU PO VĚTRU MÓDNÍCH ATAKŮ.
JAN ŠÍDA 3 / 7




ALBUM POZOR,ROCK!!!
 

ČASOPIS KVĚTY 1988

JE TOMU UŽ DLOUHÝCH TŘINÁCT LET, CO SE ROCKOVÁ SKUPINA OLDY ŘÍHY VYDALA NA PROFESIONÁLNÍ DRÁHU. ZHRUBA O ROK POZDĚJI (KVĚTEN 1976)SE KATAPULT POPRVÉ OBJEVIL NA GRAMOFONOVÉ DESCE NAHRÁVKOU SKLADBY PŮLNOČNÍ ZÁVODNÍ DRÁHA, V ROCE 1978 DOSTAL POPRVÉ PŘÍLEŽITOST NA SUPRAPHONSKÉM ALBU NAZVANÉM LAPIDÁRNĚ KATAPULT. ČTVRTÁ LP DESKA SOUBORU POZOR!ROCK BYL POŘÍZENA PŘI KONCERTNÍM TURNÉ SKUPINY V ROZMEZÍ ŘÍJNA 1987 AŽ LEDNA 1988 A NEDÁVNO SE OBJEVILA NA PULTECH GRAMOFONOVÝCH PRODEJEN. ŽIVÉ NAHRÁVKY NEJSOU NA NAŠICH DESKÁCH STÁLE JEŠTĚ SAMOZŘEJMOSTÍ, A JESTLIŽE SE TEDY KATAPULT ROZHODL VYMĚNIT NAHRAVÁCÍ STUDIO ZA PROSTŘEDÍ KONCERTNÍCH SÁLŮ, PAK K TOMU JISTĚ MĚL SVÉ DŮVODY- JEDNÍM Z HLAVNÍCH BYLA NEPOCHYBNĚ SKUTEČNOST, ŽE KONCERTY SOUBORU PROVÁZÍ SPONTÁNNÍ ATMOSFÉRA, KTERÁ ZPĚTNĚ OVLIVŇUJE ČLENY TRIA V INSTRUMENTÁLNÍCH A VOKÁLNÍCH VÝKONECH.

HUDEBNÍ INSPIRACE KATAPULTU ČERPÁ Z POSTUPŮ SCÉNY PRVNÍ POLOVINY ŠEDESÁTÝCH LET A MNOHDY JDE JEŠTĚ HLOUBĚJI, K ROKENROLU LET PADESÁTÝCH. JESTLIŽE SE V DOBĚ RAKETOVÉHO NÁSTUPU SKUPINY NA ŠPIČKU ZÁJMU MLADÉHO PUBLIKA OBJEVOVALY V HUDEBNÍM TISKU VÝHRADY V TOM SMYSLU, ŽE PRODUKCE KATAPULTU JE PŘÍLIŠ JEDNODUCHÁ, A TO JAK PO STRÁNCE HUDEBNÍ A TEXTOVÉ, TAK INTERPRETAČNÍ, BYLO DO ZNAČNÉ MÍRY NEPOCHOPENÍ AMBICIÓZNÍ ,,MLADÉ“ KRITIKY PRO PROGRAM STAVĚJÍCÍ NA PŘÍMOČARÉM KYTAROVÉM ROCKU NEOVLIVNĚNÉM MÓDNÍMY DOBOVÝMI VÝBOJI. KATAPULT SE HNED OD POČÁTKU SVÉ TVORBY ZAMĚŘIL NA VLASTNÍ MODIFIKACI ,, POCTIVÉHO ČESKÉHO BIGBÍTU“ A I V LETECH NÁSLEDUJÍCÍCH SE HO ANI V NEJMENŠÍM NETKNULA VZEDMUTÁ VLNA PUNKU A NOVOVLNÉHO ROCKU., TAK CHARAKTERISTICKÁ PRO NÁSTUP ROCKOVÝCH SOUBORŮ ZAČÁTKU OSMDESÁTÝCH LET.

TRIO VE SLOŽENÍ OLDA ŘÍHA (KYTARA, ZPĚV, FOUKACÍ HARMONIKA), JIŘÍ ,DĚDEK“ ŠINDELÁŘ (BASOVÁ KYTARA, ZPĚV) A MILAN BALCAR(BICÍ NÁSTROJE) SE NASTOUPENÉ CESTĚ NEZPRONEVĚŘILO A NENÍ VŮBEC BEZ ZAJÍMAVOSTI, ŽE JEHO BEZMÁLA TŘICETIMINUTOVÝ RECITÁL SKLIDIL NA DUBNOVÉM ROCKFESTU V LUCERNĚ ZASLOUŽENÝ ÚSPĚCH – A TO U PUBLIKA, KTERÉ PŘIŠLO NA HEAVYMETALOVÉ SOUBORY A PRO NĚŽ BY TEDY ,,DŘEVNÍ“ ROCK KATAPULTU MĚL BÝT NEPŘIJATELNÝ.

TO, JAK KATAPULT HRAJE A ZPÍVÁ DNES, DOKAZUJE ALBUM POZOR!ROCK, KTERÉ VEDLE STARŠÍHO ŘÍHOVA A VOSTÁRKOVA REPERTOÁRU (ŽIVOT JE PES, VOJÍN XY) PŘINÁŠÍ I NOVĚJŠÍ SKLADBY S TEXTY PAVLA PŮTY A JEDNOHO ZHUDEBNĚNÉHO GELLNERA(VŠICHNI MI LHALI). TEXTY JSOU MÍSTY KOSTRBATÉ, NICMÉNĚ KORESPONDUJÍ S ŘÍHOVÝM ZARPUTILÝM VOKÁLEM A NEPŘINÁŠEJÍ ŽÁDNÁ ŠIFROVÁNA SDĚLENÍ – OSTATNĚ, TAKOVÁ JE UŽ HUDBA KATAPULTU; HUTNÁ, PŘÍMOČARÁ SDĚLNÁ.



ČASOPIS MELODIE 1988

ČTVRTÁ VELKÁ DESKA DVOJICE OLDŘICH ŘÍHA/40/ A JIŘÍ ŠINDELÁŘ/39/-DO NEMĚNNÉ TROJČLENKY JE NYNÍ DOSAZEN BUBENÍK MILAN BALCAR-POZOR,ROCK! JE V EDIČNÍCH PLÁNECH SUPRAPHONU UVEDENA V KOLONCE MLADÝ RYTMUS.Z HLEDISKA VÝVOJE ŽÁNRU JE TO PĚKNÝ NESMYSL-TENHLE BIGBÍT MÁ UŽ DNES REVIVALOVÁ VNOUČATA A JE-LI TÍM MYŠLENA ORIENTACE NA VĚKOVOU KATEGORII POSLUCHAČŮ ,I TO JE SPORNÉ. MÍŘIT DO ADOLESCETNÍCH MOZKŮ A NA MLADÉ NOHY ,TO SE ŘÍHA NAUČIL JEŠTĚ U RINGO ČECHA A V PRŮBĚHU SEDMDESÁTÝCH LET/POD PRAPOREM VOSTÁRKOVÝCH OMALOVÁNEK ŽIVOTA/DOVEDL ZPŮSOBY ATAKU UČŇOVSKÉHO PUBLIKA TÉMĚŘ K DOKONALOSTI. ALE DNES?TI Z TŘETÍHO PATRA MAJÍ NA JEANS BUNDÁCH NAŠITÁ JMÉNA JINÝCH IDOLŮ A Z DIVOKÝCH FANS KATAPULTU JSOU DNES MISTŘI ODBORNÉHO VÝCVIKU. ALE KDO TO TEDY NA DESCE VYTLESKÁVÁ RYTMUS VE VOJÍNOVI XY A PÍSKÁ NADŠENÍM PO KAŽDÉ SKLADBĚ? POKUSME SE ODHADNOUT Z ODPOVĚDI NA JINOU, V TÉTO SOUVISLOSTI PŘIPADNĚJŠÍ OTÁZKU. ČEMU PUBLIKUM APLAUDUJE? CO KATAPULT NABÍZÍ? PŘESNĚ ZAHRANÉ BOOGIE A LA STATUS QUO ŽIVOT JE PES S VĚČNÝM KYTAROVÝM RIFFEM,VE VERZÍCH MIŠIKOVSKY VYPRÁVĚNOU BUĎME RÁDI,ŽE JSME RÁDI/TEXTAŘ PAVEL PŮTA TU-JAKO BÝVALÝ FOLKAŘ-TAKTO OVLIVNIL ZPĚVÁKOVO FRÁZOVÁNÍ/ HYBNÝ VELETOK/INSPIRACE VÁCLAVSKÝM VÁCLAVÁKEM JE ZŘEJMÁ/,STONESOVSKOU VYPALOVAČKU STALA SE CHYBA/ASI NEJKOMPAKTNĚJŠÍ PÍSEŇ ALBA/,A PAK UŽ JEN ZÁVĚREČNOU,MELODICKY NEJSILNĚJŠÍ NĚKDY PŘÍŠTĚ(I KDYŽ TĚCH PÁR KYTAROVÝCH AKORDŮ NA ZAČÁTKU HRÁLI JEFFERSON AIRPLANE V PÍSNIČCE VOLUNTEERS) BÝT NA KONCERTĚ, TOMU VŠEMU BYCH TAKÉ TLESKAL. NETLESKAL BYCH PŮTOVÝM TEXTŮM(VOSTÁRKOVY JSOU NAŠTĚSTÍ JEN DVA: VŠEOBECNĚ ZNÁMÝ VOJÍN XY A ÚVODNÍ ŽIVOT JE PES S PERLOU „..A TY JSI JEDEN Z JEHO PATNÍKŮ.“ OSOBNĚ MI NEPŘIPADAJÍ UPOVÍDANÉ, ALE DEJME TOMU, ŽE V TŘINÁCTÉ KOMNATĚ NAJDEME POETIČTĚJŠÍ OBRAZY, ŽE VE VELETOKU NEBO STALA SE CHYBA SE NAŠTĚSTÍ NEMORALIZUJE, LEČ KONSTATUJE.NAKONEC, ZZ TOP TAKÉ NEMAJÍ TEXTY PLNĚ FILOZOFICKÝCH REFLEXÍ. Určitě bych netleskaL ŘÍHOVU ZPĚVU. FRÁZOVÁNÍ SE SICE LETITÝM TRÉNINKEM ZPŘESNILO, PŘESLECHNOUT BY SE DALY I ČASTÉ OBRÁCENÉ PŘÍZVUKY(NEJEDOU NIKAM, HUBENEJ A SLABEJ),KDYBY JE ZPĚVÁK TAK PEČLIVĚ NEAKCENTOVAL. ALE ŘÍHŮV VÝRAZ JE UŽ LÉTA STEJNÝ-NIJAKÝ. V RYCHLEJŠÍCH SKLADBÁCH SILÁCKY ROVNÝ, V „PLOUŽÁCÍCH“ NUDNÝ, V GELLNEROVI (VŠICHNI MI LHALI) PROSTĚ NEVÍ, CO S MELODIÍ, CO S TEXTEM, TAK NESMYSLNĚ PROTAHUJE SLOVA(LHÁÁÁLI) – I ABSOLUTNÍ BEZRADNOST, NEJHORŠÍ PÍSNIČKA DESKY. ANI VE VLASTNÍM TEXTU ROCK AND ROLLER, V NĚMŽ SE ZARPUTILOU NENÁVISTÍ CEDÍ PŘES ZUBY „PŘÍBĚH“, JAK SE S „KÁMOŠEMA“ VE ŠKOLE DOMLUVILI, ŽE ZALOŽÍ KAPELU A „ABY BYLO JASNÝ VŠEM, KDO JE NEJLEPŠÍ“, NAPSALI SI NA PLAKÁT MAXIMUM ROCK, ANI ZDE NEDOKÁŽE ŘÍHA ODSTÍNIT, ZDA JDE O IRONII (V COŽ SICE DOUFÁM, ALE Z TEXTU TO ZASE TAK ZŘEJMÉ NENÍ). ŠKODA, ŽE JE ŘÍHA TAKOVÝ AUTORITÁŘ., ŠINDELÁŘOVO CHAPMANOVSKÉ VIBRATO V REFRÉNU BUĎME RÁDI… CELKOVÝ VÝRAZ KAPELY MĚNÍ K LEPŠÍMU. POSLUCHAČI-FANOUŠKOVI, VTAŽENÉMU DO ATMOSFÉRY KONCERTU, JE TOHLE VŠECHNO S VELKOU PRAVDĚPODOBNOSTÍ FUK. kATAPULT SE MU PROSTĚ LÍBÍ A HOTOVO. NAČ OTÁZKY, CO MI KATAPULT NABÍZÍ, CO JSEM TO ZA PUBLIKUM. NAČ TO PITVAT? A TO JE, OČ TU BĚŽÍ.
vOJTĚCH LINDAUR 2,5 / 5



ALBUM 2006
 


ČASOPIS KVĚTY 1980

,,…PAK BUDE MOŽNÁ POZDĚ NA TO CHTÍT SE PTÁT /CO DĚTI/ MAJÍ SI KDE HRÁT?“ TO JE POSLEDNÍCH PÁR SLOV T ÚVODNÍ PÍSNIČKY NOVÉHO ALBA PRAŽSKÉHO ROCKOVÉHO TRIA KATAPULT, KTERÉ VZNIKLO V DEJVICKÉM STUDIU SUPRAPHONU. SNÍMEK JE TO ZNÁMÝ, PŘEDEVŠÍM DÍKY ROZHLASOVÉMU VYSÍLÁNÍ, PŘESTO SI VŠAK TEPRVE PŘI SOUSTŘEDĚNÉM POSLECHU Z DESKY UVĚDOMÍME, JAK OBJEVNĚ SOUBOR ZPRACOVÁVÁ DO ZNAČNÉ MÍRY AKTUÁLNÍ TÉMA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. NIC TU NENÍ NÁSILNÉ A KŘEČOVITÉ, HUDBA DOKONALE SOUZNÍ S TEXTEM, VŠECHNO SE ŘÍKÁ OBYČEJNÝMI A PROSTÝMI SLOVY, ZA NIMIŽ CÍTÍME UPŘÍMNÉ VYZNÁNÍ. NE LOPOTNOU SNAHU PO ANGAŽOVANOSTI ZA KAŽDOU CENU…

TAHLE SLOVA VLASTNĚ PLATÍ O VŠECH DESETI SKLADBÁCH, KTERÉ NA ALBU NAJDEME. KATAPULT I PŘI ZACHOVÁNÍ VŠECH POSTUPŮ A PRINCIPŮ ŽÁNRU DO ZNAČNÉ MÍRY ,,SLEVIL“ Z DRAVÉ SYROVOSTI, KTERÁ ČIŠELA Z JEHO PRVNÍ DLOUHOHRAJÍCÍ DESKY. ROVNĚŽ TEXTY JSOU ZAHLOUBANĚJŠÍ, ZADUMANĚJŠÍ, V MNOHA PŘÍPADECH PŘIPOMÍNAJÍ SOUČASNÉ PROTĚJŠKY NĚKDEJŠÍCH SOCIÁLNÍCH BALAD. (SVOBODÁRNA, DVĚ RŮŽE KREPOVÝM TVŮJ PRVNÍ MEJDAN AJ.) TOM CO NĚKDY HUDEBNÍ KRITIKA POVAŽUJE ZA NEDOSTATEK, URČITÁ JEDNODUCHOST A PŘÍMOČAROST – JAK V ROVINĚ KOMPOZIČNÍ, TAK TEXTOVÉ, MI PŘIPADÁ NAPROSTO FUNKČNÍ A ZÁMĚRNÉ. KATAPULT NETOUŽÍ PO KOMPLIKOVANOSTI, TECHNICKÝCH KOUZLECH A ZVUKOVÝCH TRICÍCH; SNAD PRÁVĚ PROTO JE JEHO HUDBA SDĚLNÁ A POCHOPITELNÁ PŘEDEVŠÍM GENERACI, KTERÉ JE URČENA. NAVÍC SI NA TOMTO DRUHÉM ALBU TRIA VŠIMNEME VÝRAZNÉHO POSUNU SMĚREM KE KOMORNĚJŠÍMU VÝRAZU( JSI KŘEHKÁ, ŠEL ZVOLNA,VOJÍN XY HLÁSÍ PŘÍCHOD), KTERÝ MÁ SVÉ KOŘEN V BOHATÝCH TRADICÍCH BLUESOVÉ TVORBY.

ZÁKLADNÍ SESTAVA KATAPULTU (OLDŘICH ŘÍHA – ZPĚV, SÓLOVÁ KYTARA, JIŘÍ ŠINDELÁŘ – BASOVÁ KYTARA, ANATOLI KOHOUT – BICÍ) SE VE STUDIU ROZROSTLA O NĚKOLIK HOSTUJÍCÍCH HUDEBNÍKŮ, JEJICHŽ NÁSTROJE DALY SNÍMKŮM PONĚKUD JINÝ CHARAKTER NEŽ TEN, KTERÝ ZNÁME Z KONCERTNÍCH VYSTOUPENÍ SKUPINY. SKLADBY OLDŘICHA ŘÍHY A LADISLAVA VOSTÁRKA JSOU OSOBITÉ A TĚŽKO V NICH NAJDETE OHLASY VELKÝCH ZAHRANIČNÍCH VZORŮ, COŽ O MNOHA ROCKOVÝCH SOUBORECH TVRDIT NELZE. MYSLÍM, ŽE SE MÝLÍ TI, KDO KATAPULTU PROROKUJÍ KRÁTKODOBOU EXISTENCI. SVÝM DRUHÝM ALBEM TOTIŽ SKUPINA DOKAZUJE NAPROSTO PRŮKAZNĚ, ŽE MÁ JASNO V TOM, CO CHCE HRÁT A JAK TO CHCE HRÁT. A NAVÍC – JEJICH TVRDOŠÍJNÁ SNAHA PO SOUČASNÉM, ČESKÉM ROCKOVÉM MODELU VYZNÍVÁ PŘESVĚDČIVĚ.