Jdi na obsah Jdi na menu
 


VZPOMÍNKA NA FESTIVAL CZECH ROCK BLOCK 2008

Byl čas pro kapelu KATAPULT. A opět první řada. Dědek Šindelář vzal basu a úsměv z tváře mu nevymizel, ač trpí těžkou nemocí, díky čemuž vlastně kapela končí. Tohle bylo jedno z těch opravdu důstojných rozloučení se skupiny s fanouškama. Na podiu se objevili barové stoličky ale kdo by si myslel jako já, že to bude nuda a že se bude sedět, ten se spletl. Dědek hobloval bezvadně a úsměvama opravdu nešetřil. Olda Říha běhal po podiu a musím říct, že takhle odvázaný vystoupení Katapultu jsem ještě neviděl. Říha dokonce vylezl na boku podia skoro až k zastřešení a to po obou stranách. Bylo vidět, že si to užívaj. A nutno podotknout, že lidi pod podiem taky. Jedno z opravdu zvláštních, ale krásných vystoupení na CRB.....zdroj:ladakrizek.com

Další legendy bigbítu Katapult, které letos jezdí své poslední turné na rozloučenou, se v Plasích dočkali ohromých ovací, a Olda Říha upustil pár slz dojetím. Rozhodně nejsympatičější vystopupení tohoto festivalu...zdroj:rockmag.cz

Je pochopitelné, že psát o koncertě Katapultů jako o vrcholu festivalu je nevhodné s ohledem na počet lidí na Kabátech. Já si to však troufnu tvrdit. Protože ve chvíli, kdy sedící „staříci“ dokážou rozezpívat a roztančit tisíce lidí, se pro mě osobně stávají hvězdou. Jejich vystoupení nebylo dlouhé, ale díky Oldovi Říhovi mělo takovou šťávu, že chladnými zůstávali jen spící a „povlávající“. Byl to zvláštní zážitek, nejen pro nás fanoušky, ale i pro samotné muzikanty. A závěrečná píseň,rozplakala nejednoho přihlížejícího...zdroj:www.bavte.se

Trio na komorních barovkách působilo uvolněně,elegantně a poměrně nezapomenutelně.Zub času neubral nic na kouzlu zlatého fondu českého rocku a pánové nechali vzpomenout na léta,kdy mnozí v prvních řadách nosili džísku a zarostlou kštici.Řadě z nás se stále vracela myšlenka na Katapultí osobnost Jiřího Šindeláře alias Dědka,který trpí chronickým onemocněním a na tuto počest se Katapult s fanoušky definitivně loučí.Není divu,že při Blues,Já nesnídám sám nebo Hlupák váhá mrazilo v zádech a do očí se hrnuly slzy.Nikomu se nechtělo uvěřit,že je to definitivní konec trojice která psala za totáče dějiny.Emoce se nesly vzduchem,mezi přítomnými nastala nezvyklá symbioza...zdroj:časopis Spark